Žít, nebo přežít?

Většina lidí stráví přípravou na práci a prací samotnou zhruba jednu třetinu svého života. Při dnešní průměrné délce dožití to představuje cca 28 let, to je 10 220 dní, to je téměř 250 000 hodin v práci! Druhou třetinu života prospíme. Teprve poslední třetina nám zbývá na všechno ostatní, je to náš tzv. "volný čas".

Tolik času stráveného prací ... To už určitě stojí za to se zamyslet, jak tento čas chceme strávit. Chceme ho jen přežít, tj. nějak to v té práci vydržet a překlepat, když už tam musíme chodit, a těšit se na to, až půjdeme domů, až bude víkend? Nebo chceme tento čas smysluplně prožít, s pocitem naplnění, uspokojení a seberealizace?

Položte si otázku: Pracujete, abyste žili, nebo žijete, abyste pracovali?

Pokud bereme práci jen jako způsob, jak si vydělat peníze na zbylou část života (a za "život" přitom považujeme až to, co nastává po práci), pak je to pravděpodobně ten první případ. Pracujeme, abychom žili. Je to však naše volba - nikdo nám to nenařídil, ani nás k tomu násilím nedonutil. I když říkáme, že "musíme" chodit do práce, sami jsme se rozhodli dělat to, co děláme. Pokud jednu třetinu života jen "chodíme do práce" a tam se to snažíme nějak "vydržet", znamená to vlastně, že jsme se rozhodli jednu třetinu svého života vyškrtnout. Je to doba, kdy pouze "přežíváme".

Lidé, kteří odpovídají, že "žijí, aby pracovali", tím často myslí, že jsou tak zavaleni prací, že už jim na jiné věci nezbývá čas, že se chodí domů akorát tak vyspat, a pak zase do práce... Ti vlastně také přežívají, svůj "život" odsunuli někam do budoucna. Často říkají věty jako "Až jednou budu mít víc času, tak ...", "Až jednou nebudu mít tolik práce, tak ...".

Existuje ještě třetí možnost. I v té "pracovní" třetině svého života můžeme žít, můžeme si to dokonce užívat. Znamená to jediné: najít si takovou práci, kterou bereme jako svoje poslání. Kde jsme sami sebou, děláme to, co nám opravdu jde, co nás baví, co nás naplňuje. Kde uspokojujeme svoje důležité hodnoty a potřeby (třeba tvořit, pomáhat druhým ...). Možná kvůli tomu nemusíme ani měnit zaměstnání. Možná je něco smysluplného, zajímavého a hodnotného v naší současné práci, jen jsme tomu zatím nevěnovali takovou pozornost a nepřemýšleli nad tím, jak toho můžeme mít více.

A pokud takovou práci nemůžeme najít (to znamená, že někdo jiný ještě nevytvořil takovou pracovní pozici, která nám s našimi jedinečnými schopnostmi, vlohami a potřebami sedne jako ulitá), vždycky si takovou práci můžeme sami vytvořit :-)

I v tom třetím případě možná budeme věnovat své práci opravdu hodně času, nebudeme ho ale vnímat negativně a naše motivace a energie bude úplně jiná.