Nemáte čas na změnu?

Vaše práce vás už delší dobu neuspokojuje, nebo dokonce frustruje, chtěli byste to změnit, ale stále na to nějak nemáte čas? Cítíte se příliš zaneprázdnění, abyste se mohli pustit do tak závažné akce, jakou je změna práce či kariéry?

Nalejme si čistého vína: Nedostatek času není omluvou pro to, abychom zůstávali v nevyhovující a neuspokojivé práci. Vždyť právě v této práci trávíme většinu svého bdělého času, a pokud tento čas prožíváme negativně (práce nás nebaví, cítíme se nevyužití, nudíme se, nebo jsme naopak ve stresu, přetížení, postrádáme ve své práci smysl nebo ocenění ...), je to přece dostatečně důležitý důvod ke změně!

Pokud se vymlouváme na nedostatek času, jsme jako ten dřevorubec, který řeže dříví tupou pilou: "Nemám čas si ji nabrousit, musím přece řezat!"

Když říkáme "Nemám čas", "Jsem příliš zaneprázdněný", "Jsem přetížený", říkáme tím vlastně: "Nemám kontrolu nad svým životem. Můj život neřídím já, ale druzí lidé a jejich požadavky".

Naštěstí ve skutečnosti vždycky máme možnost volby. Můžeme se rozhodnout, kdo bude stát "u kormidla" našeho života. Můžeme se rozhodnout, že už to napříště budeme my sami.

Pokud chce člověk skutečně dosáhnout nějakého cíle, nemůže s jeho realizací čekat na dobu "až mu na to konečně zbyde čas". Musí si ten čas vědomě vyhradit a aktivně naplánovat. Musí tento svůj cíl vědomě učinit svojí prioritou.

Nastavte si proto nalezení nového, lepšího pracovního uplatnění jako svoji prioritu č. 1 a přistupujte k němu jako k projektu velké důležitosti. Přiveďte tento váš cíl ze zákulisí na scénu, zaměřte na něj reflektory vaší pozornosti.

Velké úkoly často odkládáme proto, že z nich máme obavu, že nás zastrašují svou "velikostí". Zkuste si tedy místo velkých cílů ("Musím se do měsíce rozhodnout, jakou práci chci dělat po celý zbytek svého života") klást malé, dílčí, realizovatelné cíle, například:

• Do úterka si sestavím seznam svých silných stránek a zkonzultuji ho se třemi svými nejlepšími přáteli.
• Do pátku zkontaktuji tři lidi, kteří dělají práci, která by mě možná zajímala, a zkusím si s nimi sjednat schůzku.
• Během víkendu si vyhledám na internetu všechny rekvalifikační kurzy, které se od září otvírají v našem kraji.
• Atd.

V našem každodenním časovém harmonogramu je obvykle několik kratších či delších časových úseků, kdy sice fyzicky něco děláme, naše mysl je však volná a k dispozici pro přemýšlení. Typickým příkladem je doba, kterou trávíme na cestě do a z práce, čas strávený domácími pracemi, ve sprše apod. Tuto dobu můžeme využít k vymýšlení a plánování dalších konkrétních dílčích cílů a kroků.

Jeden z Parkinsonových zákonů říká, že určitá činnost nám vždy zabere tolik času, kolik si ho na ni vyhradíme. Když si na schůzku s klientem vyhradíme 2 hodiny, bude schůzka opravdu trvat minimálně 120 minut. Pokud si na ni vyhradíme půl hodiny, bude trvat 30 minut, a možná dospějeme ke stejnému, ne-li lepšímu výsledku. Když si naplánujete na příští sobotu úklid bytu, zabere vám úklid skutečně celý den. Ale když vám v sobotu po ránu zavolá tchýně, že má zrovna cestu kolem a že se asi za čtvrt hodiny zastaví, je najednou uklizeno během 15 minut!

Zkuste tento tákon využít ve váš prospěch. Odkládáte odpověď na zajímavý pracovní inzerát, protože si myslíte, že potřebujete minimálně tři hodiny na zaktualizování vašeho životopise a sepsání poutavého motivačního dopisu? Nastavte si budík nebo mobil, aby vám zazvonil za 60 minut, pusťte se do toho a uvidíte, jestli se s tím dokážete vypořádat! (I kdybyste za tu dobu stvořili jen hrubý koncept, i tak je to úspěch, a přepsání na čisto už vám tolik času nezabere).

Možná potřebný čas můžete získat i tak, že se o vaše každodenní úkoly a povinnosti podělíte s jinými lidmi, že si vytvoříte svůj "podpůrný tým". Můžete se třeba střídat s jinými rodiči v dovážení dětí na kroužky? Můžete si na pár hodin týdně sjednat "paní na hlídání" nebo "paní na úklid"? Můžete si objednat dovezení velkého nákupu dovážkovou službou? Můžete se s vaším partnerem střídat ve vaření večeří? A můžete tak třeba získat několik hodin času týdně? Pokud ano, přestaňte hledat výmluvy, proč ten či onen způsob není možný nebo není pro vás vhodný, a začněte hledat způsoby, jak to udělat.

Které z těchto doporučení vám pomohlo začít se skutečně zabývat změnou vaší kariéry?

Napište svůj komentář do diskuse!