Kolik nápadů na novou práci máte?

Lidé, kteří chtějí změnit práci a obracejí se na mě jako na kariérového kouče, často patří k jedné ze dvou skupin:

1. Nemají vůbec žádný nápad, co jiného by mohli dělat.
2. Mají spoustu nejrůznějších nápadů, vidí spoustu možností, a nemohou se rozhodnout, kterou si mají vybrat.

Oba tyto pocity nás mohou při změně kariéry naprosto paralyzovat a znemožňují nám pohnout se z místa.

Ve skutečnosti jsou si obě tyto situace vlastně podobné. Jediný rozdíl mezi lidmi, kteří říkají, že nemají žádný nápad, a těmi, kteří říkají, že jich mají příliš mnoho, je jejich vnitřní přístup k tomu, co to vlastně je "mít nápady".

Lidé, kteří o sobě říkají, že nemají vůbec žádný nápad, vůbec žádnou představu, jich obvykle ve skutečnosti mají spoustu. Jen si je vnitřně "zcenzurovali", nápady neprošly jejich racionálním hodnotícím sítem, nepovažují je za "skutečné možnosti". Nebo se je zatím neodvažují říct nahlas, aby před svým okolím nevypadali směšně nebo lehkovážně.

Na druhé straně lidé, kteří tvrdí, že mají spoustu nápadů a neumějí si vybrat, často vidí téměř cokoli jako "pracovní možnost". Jejich nápady jsou často jen vágní myšlenky typu "Možná, že by tohle mohlo být zajímavé". Mají v hlavě nápady, které jsou zatím velmi nekonkrétní ("Mohl bych dělat něco spojeného s psaním"), některé popisují spíš žádoucí životní styl než kariéru ("Chtěl bych dělat něco venku"), a některé vyjadřují spíš jejich sociální přání a potřeby ("Chtěl bych pracovat s příjemnými lidmi").

Jako by obě tyto skupiny lidí byly na různých koncích stejné úsečky, přičemž to, co všichni potřebují, je dostat se do jejího středu.

První skupina lidí potřebuje hodně povzbuzení, aby si o svých - byť zatím nekonkrétních a veřejně nepublikovatelných - nápadech dovolili vůbec mluvit, vyslovit je nahlas, napsat je na papír nebo třeba namalovat. Často pomůže udělat z toho hru, přesunout rozhovor do hravé a zcela nezávazné roviny. Důležité je odblokovat pro tu chvíli vnitřního cenzora, který se hned snaží přispěchat s argumenty, proč to či ono doopravdy nemůže být reálnou pracovní možností. Překonat své vnitřní omezující přesvědčení, že "když to není zcela konkrétní a rozumné, nemá smysl o tom vůbec mluvit".

Když se tyto bariéry podaří překonat, často se jakoby "protrhne hráz" a začne se objevovat celá řada různých nápadů, námětů, myšlenek - až jakoby se někdy kyvadlo zhouplo na druhou stranu a člověk zoufale volá:"Ale co z toho je to pravé pro mě?"

Druhá skupina, lidé s příliš mnoha nápady, potřebují spíš nastavit jasné mantinely, zúžit trochu proud svých myšlenek a začít svým nápadům dávat konkrétnější obrysy. Dobrá, představte si sami sebe, jak "pracujete s lidmi". Jací lidé v té představě jsou? Kde se s nimi setkáváte? Co s nimi nebo pro ně děláte? Co je v tu chvíli kolem vás?

Cílem není "zaříznout" kreativitu, ta je naopak velmi vítaná - je pouze třeba ji přesměrovat z "vágní kreativity" do "o něco konkrétnější kreativity", která nás postupně dovede k relativně jasným představám několika možností. Ty je pak možné dále zvažovat a prozkoumávat a dále s nimi pracovat.

Je dobré také hledat "společné jmenovatele" - co mají všechny ty vaše nejrůznější nápady společného? A jak by bylo možné je vzájemně propojit a zkombinovat?

Možná skutečně není nutné rozhodnout se pouze pro jedinou možnost. Existuje něco, čemu se říká "portfoliová kariéra" - je to vlastně životní styl, kdy člověk kombinuje dvě nebo i více pracovních činností či profesí, a ty jsou často vykonávané i různými způsoby (částečný pracovní úvazek, dohoda, vlastní živnostenský list, dobrovolnická činnost ...). Je možné své pracovní aktivity různě kombinovat i podle ročních období, mnohé práce mají sezónní charakter.

Pokud patříte do druhé skupiny a máte příliš mnoho nápadů, přestaňte hledat to jedno správné rozhodnutí a začněte se místo toho vydávat na "průzkumné cesty". Postup "nejprve se rozhodnu pro jednu věc a pak teprve začnu dělat konkrétní kroky" pro vás nebude fungovat. Berte postupně možnosti, které vás napadají, a začněte dělat konkrétní kroky hned: začněte danou činnost alespoň v malém zkoušet, ochutnávat, mluvit s lidmi, kteří něco podobného už dělají, ptát se jich na jejich zkušenosti ... To vám pomůže postupně různé možnosti vyselektovat, některé zamítnout, a naopak najít ty, které budete chtít prozkoumat hlouběji. Může se zdát zvláštní vydat se na cestu, když ještě neznáte cíl, ale dokud budete o věcech jen platonicky přemýšlet, nepodaří se vám váš cíl vyjasnit.

Je to vlastně podobné jako s výběrem partnera. Pokud máte příliš mnoho nápadníků, nejlepší způsob jak zjistit, který je ten pravý, je vyrazit si s každým z nich na nezávaznou schůzku. Nebo půjdete na rande jen s tím jediným, o kterém se dopředu rozhodnete, že si ho chcete vzít a strávit s ním celý život? Po první nezávazné schůzce si možná řeknete "už nikdy víc", nebo se naopak budete cítit k tomu druhému přitahovaní, třeba se i trošku zamilujete. A třeba jste na té schůzce potkali někoho, kdo se vám líbí mnohem víc, než ten, s kterým jste původně vyrazili ...

Kolik nápadů na novou práci v současné době máte?

Patříte k některé ze dvou uvedených skupin?

Pokud ano, které doporučení z dnešního článku pro vás bylo užitečné?

Napište svůj komentář do diskuse!