Je ten pravý čas na změnu práce?

Spousta lidí se domnívá, že musí nastat ten "pravý čas" na to, aby udělali něco důležitého ve svém životě. Například na to, aby:

• si našli partnera,
• se vdali nebo oženili,
• měli dítě,
• procestovali svět,
• naučili se anglicky,
• atd. atd.

Lidé často mluví o věcech, kterých by chtěli dosáhnout, které by chtěli ve svém životě mít, které by chtěli udělat. Když se jich ale zeptáte, proč s tím ještě nezačali nebo proč už to nedělají, řeknou vám: "Teď na to (ještě) není ten pravý čas". Když se zeptáte, kdy tedy začnou, řeknou vám: "Někdy". "Později". "Jednou". "Až ... budu mít víc času / vydělám víc peněz / budou lepší podmínky / děti budou větší / ..." Když se jich zeptáte, jak poznají, že přišel ten pravý čas, hluboce se zamyslí a pak řeknou: "Nevím".

Naprosto to samé platí, když se rozhodujeme o změně práce. Mnozí lidé nejsou ve své práci spokojení. Většina lidí vám řekne, že by jednou chtěla mít práci, která je bude opravdu bavit, uspokojovat a naplňovat. Ale kdy nastane to "jednou"? Kdy bude "ten pravý čas" pro to, abychom

• se rozhodli, co chceme doopravdy dělat?
• dali výpověď?
• našli si novou práci?
• rozšířili si kvalifikaci?
• rozjeli vlastní podnikání?

Problém je v tom, že "jednou" nikdy nepřijde. Naše životy jsou utvářeny současnou chvílí, tím, co děláme právě teď, dnes. Naše minulost je posloupnost už uplynulých "dnes". Naše budoucnost se skládá z řady dalších "dnes". Zítřek je jenom jiné "dnes". Aby se něco skutečně stalo, musíme si vybrat jedno konkrétní "dnes" a pustit se do toho. Když nezačneme dělat "dnes" konkrétní kroky pro to, co cheme mít "jednou", to "jednou" nikdy nenastane.

Čekání na "ten pravý čas" je jenom naší výmluvou pro to, abychom "dnes" nemuseli ještě nic udělat, abychom konkrétní kroky vedoucí k našemu cíli mohli opět odložit. Nechceme se ještě rozhodovat, a tak zatím rozhodnutí odložíme a neděláme nic - ale "nedělat nic" je také rozhodnutí! A možná to nejhorší ze všech.

Život totiž utíká, plynou dny, týdny, měsíce, roky ... A jednoho dne se možná vzbudíme a řekneme si, že už je příliš pozdě. Že už jsme ten "pravý čas" promeškali. Že už jsme příliš staří na to, abychom začínali znovu od začátku. Že v našem věku už nestojí za to začít studovat. Že už nemáme šanci získat novou práci v konkurenci mladších a dravějších ...

Přestaňte čekat na "ten pravý čas". Přestaňte čekat na "jednou" nebo "později". Čekání a odkládání jsou ty nejúčinnější formy sabotáže jakýchkoli našich cílů. Riziko, že uděláme špatné rozhodnutí, je ve skutečnosti mnohem menší, nez riziko, kterému se vystavujeme, když nebudeme dělat NIC.

Každý týden má sedm dní. Každý den v týdnu má své jméno. A žádný z nich se nejmenuje "Jednou" ani "Později".

Pokud chcete mít lepší a zajímavější práci, kdy uděláte první krok?

Co můžete udělat ještě dnes?

Napište svůj komentář do diskuse!