Co mám v životě dělat?

Když se ptám svých klientů, s čím přicházejí a na co hledají odpověď, často slyším tutéž otázku: „Co mám ve svém životě dělat?“

Překvapivě často se tato otázka netýká osobního života, rodiny či partnerských vztahů, ale pracovní oblasti, kariéry. A je to otázka, která lidem způsobuje značnou míru stresu. Není divu, rozhodnutí týkající se naší kariéry totiž ovlivňují celý náš život: zda a co budeme studovat, jaký bude náš životní styl, naše životní úroveň, kde budeme bydlet …

Přitom hledání a výběr vhodné profese, vhodného pracovního uplatnění, je jen částí celého problému. Největší míru stresu lidem způsobují tři časté mýty, které se týkají naší práce a kariéry, a které slýchám znovu a znovu.

Mýtus č. 1: Pokud jste rozumní a dospělí lidé, měli byste přece vědět, co chcete ve svém životě dělat! Všude kolem nás jsou přece lidé, kteří mají a vždycky měli jasno: „Vždycky jsem chtěla být lékařkou“. „Už od malička jsem toužil pracovat u policie“. Proč zrovna já to nevím? Nejsem nějaký divný / nějaká divná?

Je naprostý mýtus, že bychom měli mít vždy zcela jasno v tom, co chceme dělat po zbytek svého života. Pokud sami sobě dovolíte nevědět, pokud si to nebudete vyčítat jako vaši chybu či selhání, značná část stresujících pocitů odpadne.

Ve skutečnosti se náš život stále dynamicky mění, i my sami se měníme. V průběhu času se mění naše sny, přání, očekávání, potřeby, dovednosti, zájmy … Proč by právě představa o naší kariéře měla zůstat stejná od 18 let do konce života? Práce, která nám připadá ve dvaceti zajímavá, nás může ve čtyřiceti nudit. Něco, co pro nás jako pro třicátníka bylo vítanou výzvou, nás může v padesáti vyčerpávat a unavovat. To je zcela normální a měli bychom to očekávat.

Mýtus č. 2: Pokud změníte kariéru, musí to být dlouhodobé rozhodnutí, nejlépe na celý zbytek vašeho pracovního života.  Nemůžete tedy udělat žádnou změnu, dokud si nejste skutečně jisti, že je to to pravé, co už chcete dělat navždy.

To snad mohla být pravda před pár desítkami let. Dříve bylo skutečně obvyklé, že člověk pracoval v jedné profesi, a často dokonce v jedné firmě, od školy až do důchodu. To už ale dávno neplatí. Žijeme v období trvalé nejistoty ohledně naší pracovní budoucnosti. Žádný zaměstnavatel, žádná firma vám dnes nebude garantovat jistotu práce na celý život. Naopak, stačí jeden neúspěšný kvartál, a můžete přijít o místo. Navíc vznikají nové profese, které v době, když jsme studovali, ještě ani neexistovaly.

Novou „normou“ se naopak stává, že lidé svou kariéru několikrát za život změní. Zkuste se na to podívat z druhé stránky: dává nám to obrovskou svobodu! Můžeme experimentovat. Můžeme vyzkoušet úplně nový obor nebo profesi. Můžeme se přestěhovat a žít tam, kam nás srdce táhne.

Možná namítnete, že přece nemůžete dělat cokoli! Můžete dělat jen to, k čemu už máte vzdělání, průpravu, kvalifikaci. Přece jen tak nezahodíte ty roky, strávené na škole, a navíc vás bez potřebného vzdělání a praxe nikam nevezmou!

To je pravda jenom částečně a určitě kolem sebe najdete řadu příkladů lidí, kteří dělají něco úplně jiného než to, co původně vystudovali. Navíc je v současné době obrovská nabídka různých tréninků, výcviků, rekvalifikačních kurzů …

Mýtus č. 3: Musíte mít naprosto přesnou představu o tom, co chcete dělat, než se do toho pustíte! Tento mýtus je asi tím nejčastějším důvodem, proč se nakonec nikdy do ničeho nepustíme.

Život ani kariéra není něco, co se dá do budoucna zcela přesně naplánovat. A pokud by tomu tak bylo, byl by život pěkně nudný! Vždycky se objeví nějaká náhoda, nečekaná událost, náhodné setkání, které nás posune někam jinam.

Není tedy třeba mít precizně zformulovaný krátkodobý, střednědobý i dlouhodobý cíl v parametrech SMART (byť se nám to někteří poradci a kouči snaží namluvit). Stačí si vybrat směr, který je pro nás dostatečně přitažlivý a zajímavý, a vydat se na cestu. A na té cestě určitě potkáme příležitosti, které využijeme, lidi, kteří nás dále ovlivní a nasměrují … Člověk nemůže nikdy dopředu říct, jaká práce pro něj bude ideální, dokud si ji nevyzkouší.

Pracuji jako kouč. Ještě před deseti lety jsem nevěděla, že nějaká taková profese existuje. Moje práce mě baví a mám ji ráda. Ráda pracuji s lidmi, kteří mají chuť udělat ve svém životě nějakou změnu, a těší mě jim v tom pomáhat. Ale určitě nedokážu říct s jistotou, že to budu dělat ještě za deset nebo za dvacet let. Tak, jako se mění naše životní a rodinné podmínky (například dostudujeme, přestěhujeme se, oženíme se, máme malé děti, máme velké děti, děti odejdou z domova …), tak se zcela přirozeně může měnit i naše práce a kariéra. Není to důvod se stresovat, naopak – je to důvod k radosti a optimismu!

Také se trápíte otázkou, co máte ve svém životě dělat?

Napište svůj komentář do diskuse!